Historie školy

První zmínka o existenci latinské školy při želivském klášteře je z roku 1633. V témže roce byl vydán poddanský řád, podle kterého měly děti poddaných na panství kláštera v Želivě povinnou školní docházku. V roce 1774 byla sepsána jména a povinnosti studentů
a přednášky, kterým bylo vyučováno. Toho roku studovalo v Želivě přes 40 žáků rozdělených do šesti oddílů. Z rozkazu vlády byly v roce 1778 latinské školy při klášterech zrušeny. O rok později byla latinská škola znovu otevřena a v roce 1803 opět zrušena.

Až do roku 1779 nebyla v Želivě veřejná škola. Tehdy byl v Želivě jistý Matěj Ptáček, švec, který učil děti slabikovat a trochu číst. Kdo chtěl, aby se jeho děti ve vzdělání a výchově zdokonalily, obracel se na kněze v klášteře.

V roce 1779 založil opat Gabriel Fliegel obecnou školu v Želivě. Na začátku byla to škola pouze jednotřídní umístěná v úřednickém domě nad průjezdem v klášteře. Později byla zřízena ještě jedna třída a byt pro učitele. Prvním učitelem na želivské škole byl Václav Holoubek. Školu navštěvovaly děti ze Želiva, Bolechova, Lískovic, Poříčí, Vřesníka, Sedlice (do r. 1905), Brtné a Svépravic (do r. 1881). Po smrti V. Holoubka přebírá funkci řídícího učitele jeho syn Antonín Holoubek. V roce 1812 byla škola z dosavadního bytu přestěhována do nového stavení čp. 3, které bylo však stavěno spíše pro koželužnu. Koželužna musela ustoupit škole, ale dolní světnice byla vlhká a plesnivá. Škola však získala velkou zahradu. Dětí přibývalo, dosavadní prostory nestačily.

V roce 1838 se rozhodl opat Ignác Sekoušek postavit školu. O rok později 25. 4. 1839 byl posvěcen k nové škole základní kámen. V roce 1840 se učitel i škola přestěhovali ze staré do nové budovy. Do nové budovy byla přestěhována též fara, škola i fara měly vlastní vchod. V říjnu byl zahájen nový školní rok mší svatou
a přednesením školních pravidel. Žáci skládali každý měsíc zkoušky a dále pak pololetní zkoušky. Jako řídící učitel zde působil Antonín Vaněk a po něm řídil školu jeho syn Emanuel Vaněk. Katolickému náboženství vyučoval duchovní, v každé třídě po dvou hodinách týdně. V nové škole měli chlapci a dívky oddělené záchody, k dispozici byla velká zahrada, cvičiště bylo vybaveno hrazdou, kolmým a šikmým žebříkem, šplhadlem a bradly. Upravené hřiště u školy nebylo. Školné se neplatilo, školní potřeby se všem dětem neopatřovaly. Školní inspektor nařídil zřízení školky při škole, letní tělocvičnu, zhotovení skříně na knihovnu
a chemické a fyzikální nástroje.

V roce 1875 se rozhodla obec svépravická postavit si vlastní školu, pronajala si místnost a opatřila ji školním zařízením. 1. 2. 1881 byla ve Svépravicích otevřena jednotřídní obecná škola, byla založena též zkušební zahrada, ve které byly záhony uspořádány tak, aby ukazovaly postupné pěstování stromů. Školu navštěvovalo 51 dětí.

Od 1. 1. 1880 bylo ve škole zavedeno industriální vyučování. První industriální učitelkou se stala Marie Moranová. Ve školním roce 1983/84 vstoupila do života školní novela, podle níž byli třinácti- a čtrnáctiletí žáci osvobozeni v letních měsících od návštěvy školy. Ve školním roce 1885/86 byly zavedeny nové úřední knihy: hlavní matrika pro místní školní radu, třídní kniha, výkaz docházky a prospěchu. Škola byla rozšířena o třetí třídu. 1. 1. 1892 byla trojtřídní škola v Želivě rozšířena na čtyřtřídní. Zatímním řídícím učitelem byl jmenování Jan Nerad, po něm definitivním řídícím učitelem byl ustanoven Antonín Grulich. Ve školním roce 1894/95 bylo zaznamenáno nejvíce žáků školou povinných – 356, chodilo 322, až do konce roku zůstalo 277 žáků. V roce 1897 bylo schváleno, že mohou místní školní rady povolit tři dny volna ve školním roce v mimořádných případech, nikoli za účelem prodlužování prázdnin. Školní mládež chodila třikrát ročně ke svaté zpovědi – na počátku a konci školního roku a v čase velikonočním. Na konci roku skládali zkoušku z náboženství. Od školního roku 1897/98 školy vybíraly školné. Školy měly povinnost kontrolovat veškeré zaměstnání školy, omluvené i neomluvené, úlevy ve školní docházce některým dětem zůstávaly v platnosti. Propouštěcí vysvědčení na měšťanské školy muselo obsahovat známky z mravního chování a pilnosti. Rodičům dětí, kteří se stěhovali do jiné obce, vydávala škola poslední školní zprávu.

Ve školním roce 1892/93 byla schválena výnosem sleva jízdného na drahách pro žákovské výlety. Bylo nařízeno, aby se každoročně kontrolovaly tělocvičny, cvičiště
a tělocvičné nářadí. Dále bylo nařízeno zkoušení hromosvodů při školních budovách.

Výnosem zemské školní rady ze dne 8. 2. 1905 bylo povoleno, aby v osadě Sedlice byla zřízena celoroční expozitura. Od 15. 11. 1908 se na expozituře započalo vyučovat, navštěvovalo ji 73 dětí. Ve školním roce 1910/11 byla kolem nově vystavěné školy v Sedlici založena nová zahrada. 12. 6. 1914 byla v obci zřízena veřejná obecná škola dvoutřídní za současného zrušení expozitury. František Pliška byl jmenován zatímním řídícím učitelem.

Česká zemská komise pro ochranu dětí a péči o mládež si přála, aby při volbě povolání žactva vystupujícího ze školy působil lékař. Zároveň byl vydán výnos okresní školní rady týkající se zhotovování statistických výkazů.

Ve školním roce 1911/12 bylo rozhodnuto o zavedení vyučování vaření a vedení domácnosti. Byla vydána nová sbírka školských zákonů a nové učební osnovy pro kreslení na školách obecních a měšťanských.

Obecní zastupitelstvo obce Vitice žádalo, aby byla ve Vřesníku zřízena celoroční expozitura obecné školy želivské pro osady Vřesník a Lískovice. Jednání o zřízení expozitury ve Vřesníku bylo však následkem první světové války odloženo.

Při čtyřtřídní obecné škole v Želivě byla ve školním roce 1918/19 povolena zatímní třída pátá. Novým řídícím učitelem byl v následujícím školním roce ustanoven Josef Kořenář. Bylo konstatováno, že školní budova je nedostatečná. Pro velký počet žáků bylo málo místa, v místnostech bylo vlhko a nezdravo. Úřední listiny byly umístěny v naprosto nevyhovující místnosti, ve které byly jen dvě police a bedna. Mimo budovu byly zcela nedostatečné primitivně z prken zřízené záchodky. Ve školním roce 1919/20 poprvé byl školní rok zahájen 1. září a byl zakončen koncem června (doposud školní rok začínal kolem poloviny září a končil koncem července).

Po 1. světové válce chyběli učitelé, často vyučovaly nekvalifikované síly. Chyběly učebnice, hlavně čítanky. Četly se články ze starých čítanek a sáhlo se
i k vlastivědnému sborníku „Zálesí“. V roce 1920 byly zrušeny letní úlevy žactva, což bylo lidmi přijato nemile. Na základě výnosu zemské školní rady byla od 1. 1. 1921 zřízena při IV. třídě pobočka (IV. A, IV. B). Nová učebna byla umístěna v Trčkově hradě. V únoru 1921 zemská školní rada se souhlasem zemského správního výboru svolila, aby zatímní V. třída byla proměněna v definitivní. Škola nesla název „pětitřídní s pobočkou“.

Trčkův hrad

Školní rok 1921/22, v obci byla zřízena obecní knihovna pro Želiv, která přijala od Hospodářsko-čtenářské besedy knihy a peněžní hotovost 920 korun. Za tyto peníze byly koupeny nové knihy a v prosinci roku 1921 byla knihovna otevřena. Bylo v ní 105 cenných svazků a četné časopisy nevázané z dob dřívějších. Knihovnu uspořádal a vedl učitel Antonín Smíšovský. Zásluhou učitele Josefa Kořenáře byla v Želivě zřízena tělocvičná jednota Sokol a kroužek divadelních ochotníků Tyl. Po jeho smrti působil krátce jako zástupce řídícího učitele učitel František Jarkovský.

Od školního roku 1922/23 pracoval jako řídící učitel František Pliška (1922-1938). Na zdejší škole byla jeho přičiněním zřízena agrometeorologická stanice. Státní bioklimatický ústav v Praze dodal potřebné přístroje
a denní záznamy vedl řídící učitel. Denní údaje se vyvěšovaly na tabulce zavěšené v přední části školy. Děti hrály divadlo a z výtěžku byly kupovány knihy do žákovské knihovny. Stará školní budova nevyhovovala
a dvě třídy na Trčkově hradě se na učebny také nehodily. Na podzim 1923 byl klášter ochoten přepustit faru škole, aby všechny třídy byly pohromadě a škola v celku.

Přišla však pozemková reforma, a tím všechno „usnulo“. Ve škole byl zakoupen nový šicí stroj a skříň pro ženské ruční práce, zavedeny byly nové učební předměty – občanská nauka a výchova, ruční práce výchovné, tělesná výchova a domácí nauka. Nové předměty se všeobecně dětem líbily. Učitelstvo nebylo úplně na nové předměty připraveno a učitelé si museli hlavně svojí pílí osvojit novou látku.

Obecná škola v Želivě kolem roku 1920

Důležitým krokem k povznesení kulturního
a hospodářského rozkvětu obce i celého kraje bylo zřízení lidové školy hospodářské v Želivě. Tvůrcem této školy byl řídící učitel František Pliška, škola byla otevřena 1. listopadu 1925, řídícím učitelem byl Jan Semrád. Škola fungovala vždy od 1. listopadu do 31. března, byla tzv. zimní školou o dvou ročnících. Vyučovalo se v úterý a v pátek odpoledne. Vyučováno bylo počtům s jednoduchým účetnictvím, češtině
a písemnostem, přírodovědeckým a národohospodářským základům, občanské nauce, šití a vaření. Škola měla
i pokusné pole. V době nesvobody byl změněn název školy na lidovou školu zemědělskou. Razítko školy bylo německo-české. Úřadovalo se německy. Nový název nesla škola až do roku 1948, kdy byla v důsledku reorganizace školství rozšířena školní docházka na tři roky. Ve školním roce 1948/49 byl znovu změněn název školy na základní odbornou školu rolnickou. V roce 1949 byla škola zrušena.

Ve školním roce 1928/29 vydala školní rada usnesení, aby nejchudší žáci byli pojištěni proti úrazu.

V únoru 1930 byl schválen náčrtek nové školní budovy. Obce Bolechov, Brtná a Vitice náklady na novou školu zamítly. K 1. 6. 1933 byla v Želivě zavedena elektrizace. O prázdninách byly učebny propůjčeny k letnímu pobytu TJ Sokol Smíchov. 26. 4. 1936 se konala informační schůzka o zřízení újezdní měšťanské školy v Želivě, prozatím byly Želiv a Brtná přiškoleny k Červené Řečici.

Od 1. února 1938 vstoupil v platnost nový školní řád
a osnovy z branné výchovy.

Od školního roku 1938/39byl ustanoven zastupujícím řídícím učitelem Karel Diviš. V tomto školním roce bylo na náklad obce provedeno očkování všech dětí od prvního do dvanáctého roku proti záškrtu. Úřední komisí bylo nařízeno, že do konce roku 1940 musí být vystavěna nová školní budova, jinak bude škola v Želivě zrušena. 18. června 1939 bylo ustanoveno rodičovské sdružení. V klášterní kuchyni dostávaly přespolní děti polévku.

Od března 1940 byl dějepis jako předmět zrušen. Zeměpis a vlastivěda byly omezeny jen na prostor „Říše“, vyučovacím jazykem byla němčina. Od 2. pololetí školního roku 1941/42 bylo zavedeno povinné vyučování německého jazyka. Ve školním roce 1942/43 byla zavedena dopravní výchova, žáci se učili
o pravidlech dopravy a bezpečnosti na silnicích, a to teoreticky
i prakticky. Od května 1945 nahradil zatčeného řídícího učitele Karla Diviše František Novák (1945-1953). Ve školním roce 1945/46 byl zaveden nový předmět politická výchova.

1. 11. 1945 byla otevřena měšťanská škola pro obce Želiv, Sedlice, Brtná, Bolechov a Vitice. Vyučování bylo zahájeno 5. listopadu, otevřeny byly všechny ročníky: II., III., IV. a jednoroční kurz. II. ročník byl umístěn v hostinci U Městků, III. a IV. ročník ve staré škole
a kurz v lesmistrovském domě, sborovna, ředitelna
a školní kuchyně byly v jedné malé místnosti ve staré škole. V prvním roce navštěvoval školu 101 žák. Zatímním ředitelem se stal František Štěpek (1945-1948). Od května byly třídy přestěhovány do budovy Opatství želivského kláštera. Výnosem ministra ze dne 5. 8. 1946 byl stanoven počet týdenních vyučovacích hodin: I. – 22, II. – 23, III. – 27 ch, 29 d, IV. – 31 ch, 33 d, V. – 31 ch, 33 d. Učební povinnost učitelů byla 28 hodin. V září 1946 byli sedmiletí žáci očkováni proti neštovicím.

Od 1. 9. 1948 byl starý název obecná škola změněn na národní školu. Zmizel i starý název řídící učitel a školu spravoval ředitel, kterým zůstal František Novák.

Zároveň od tohoto data byla změněna dosavadní měšťanská škola na školu střední pod vedením ředitele Jana Bendla (1948-1949). Byly otevřeny tři třídy jednotné střední školy a jednoroční učební kurz bývalé měšťanské školy. Na škole byly zřízeny zájmové kroužky a doučovací skupiny – kroužek literární, ruského jazyka, dramatický, krejčovský. V květnu 1949 státní církevní úřad zabral být během prázdnin opravena a vybílena.

Ve školním roce 1949/50 pracovali třídní učitelé podle měsíčních plánů, které byly vyvěšeny ve třídách. Byly konány vzájemné hospitace. 1. 9. 1949 se konala ustavující schůze SRPŠ, na které bylo rozhodnuto, že žáci budou dostávat přesnídávky. Dostávali kávu nebo mléko, rohlík a sýr. Místní národní výbor daroval škole kluziště a cvičiště na Panuškách. Jan Bendl odešel do Humpolce a zatímním ředitelem byl ustanoven Josef Pochop (1949-1953). Ve školním roce 1950/51 byl jmenován jako zástupce nemocného J. Pochopa ředitelem střední školy Bohumír Mareš, J. Pochop převzal vedení školy od února 1951. Ve škole byl založen pionýrský oddíl, který vedla E. Nováková, členka ČSM. Do pionýrského oddílu se přihlásilo 17 žáků. Všichni dvanáctiletí žáci byli očkování proti neštovicím.

Ve školním roce 1951/52 byla do všech předmětů zařazena branná výchova. Náboženství se ve školním roce 1952/53 stalo nepovinným předmětem, k jeho výuce se přihlásilo 95 žáků. Od září 1953 byl ustanoven ředitelem Josef Bartoň (1953-1961).

1.9. 1954 byla spojením národní a střední školy utvořena pod jednou správou osmiletá střední škola. K tomu bylo zapotřebí provést některé úpravy na školní budově: spojit obě budovy v jeden celek a upravit místnosti. Školu navštěvoval 191 žák. Z hostince U Válů byla 1. 10. 1959 zřízena školní jídelna. Byla provedena úplná instalace vody a celá rekonstrukce elektrického vedení. Jídelna byla vybavena nábytkem, nádobím a zařízením. Jako vedoucí kuchařka byla ustavena paní Hana Jančičková.

Ve školním roce 1961/62 byla školní docházka prodloužena z osmi na devět let – základní devítiletá škola. Zároveň nastoupil nový ředitel Alois Zavadil (1961-1977).

Celé generace čekaly na novou školní budovu, svědčí
o tom pět neuskutečněných plánů (první už v roce 1917). Se stavbou nové školy se započalo v září 1964 na pozemku při silnici směrem na Brtnou. V sobotu 27. 8. 1966 přijel z Prahy akademický sochař Milan Knobloch
a na podstavec v průčelí školy osadil bronzovou bustu Jana Želivského. Nová budova byla slavnostně otevřena v neděli 28. 8. 1966 za přítomnosti ředitele školy, pedagogických pracovníků, žáků a občanů obce, předsedy MNV Jindřicha Rokoského a M. Šaška, předsedy školské a kulturní komise okresu Pelhřimov. Žáci školy zpestřili slavnost kulturním vystoupením. Do nových školních lavic zasedlo 205 žáků.

Nová škola byla postavena nákladem 5 000 000 Kč. Budovu tvoří čtyři pavilony: učební, speciální, mimoškolní výchovy a tělovýchovný. Domek, který sloužil jako noclehárna pro stavbaře, byl upraven na byt pro školníka a svobodné učitele.

Ve školním roce 1967/68 došlo ke změně v organizaci školního roku, byly zrušeny pololetní a zavedeny pro děti jarní prázdniny. Od 1. 9. 1971 vstoupil v platnost nový Pracovní řád pro výchovné a ostatní pracovníky škol
a výchovných zařízení.

Ve školním roce 1977/78 se funkce ředitelky školy ujala Alena Procházková (1977-1990). Od roku 1990/91 byl do funkce ředitele na základě konkurzního řízení jmenován Jiří Kučera (1990-1993). Ten k 31. 7. 1993 působení na zdejší škole ukončil. Od 1. 8. 1993 vykonává funkci ředitelky školy Marie Dolejšová. Funkční období ukončí 31. 7. 2016.

Od 1. 1. 2003 má škola právní subjektivitu.

V devadesátých letech 20. století a začátkem 21. století byla škola postupně rekonstruována. Nad všemi pavilony byly zhotoveny nové střechy, byly postupně prováděny úpravy v interiéru školy. Škola zakoupila nové lavice
a židle s nastavitelnou výškou, ve všech třídách jsou nainstalovány nové tabule a dataprojektory s možností využití pro interaktivní výuku, škola je postupně vybavována moderní technikou a novými pomůckami. Žáci mají k dispozici počítačovou učebnu a informační centrum s žákovskou knihovnou. Od 1. 9. 2009 bylo v areálu školy otevřeno nové víceúčelové hřiště s umělým povrchem. V roce 2010 byla celá škola zateplena, všechna okna byla vyměněna za plastová a ve škole se začalo topit plynem. Od roku 2012 vytváříme v areálu školy přírodní zahradu, do které byla zabudována přírodní učebna. V roce 2015 získala přírodní zahrada ocenění „Ukázková přírodní zahrada“. Velké renovace se dočkala i školní dílna, která byla vybavena novým nářadím a novými přístroji.

Od roku 2007 se ve škole vyučuje podle vlastního Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Pro velké množství změn, které připravilo MŠMT, byl v roce 2013 přepracován.  Nyní se pracuje na třetí úpravě, která bude platná od 1. 9. 2016.

Vchod do základní školy v roce 1966

Vchod do základní školy v roce 2016

Pavilon mimoškolní výchovy se školní jídelnou v roce 1966

Pavilon mimoškolní výchovy se školní jídelnou v roce 2016

Zaměstnanci v nové škole

Pedagogičtí pracovníci

Zavadil Alois, do 1982

Šimůnková Anna, do 1974

Peroutková Jiřina, do 1974

Košťálová Anežka, do 1967

Zavadilová Božena, do 1989

Vopálenská Magda, do 1967

Pačutová Marie, do 1999

Čechová/Prchalová Eva, do 1970

Masopustová/Kaňkovská Marie, do 1970

Nebesařová Božena, do 1967

Vlachová/Váchová Libuše, do 1967

Houdková/Líblová Marie, do 1974

Strádal Jiří, do 1967

Novák František, do 1967

Vacek Alois, 1967

Kaňka Jindřich, 1967 – 1970, 1990 – 1993

Prokopová Jana, 1967 – 1972

Městková Eva, 1967 – 1968

Staropražský Vlastimil, 1967 – 1973

Šimůnková Marie, 1967 – 1971

Bakešová Helena, 1968 – 1970

Procházková Alena, 1970 – 1997

Janáková Marie, 1970 – 1977

Smejkalová Helena, 1970 – 1972

Kalinová/Decastelová Jana, 1971 – 2016

Holý Zdeněk, 1972 – 1973

Jiříková Ludmila, 1972 – 1973

Kotlík Bohumír, 1972 – 1978

Stárková Marie, 1972 – 1973 (důchodce)

Pášová Marie, 1973 – 1978

Vaňhová Hana, 1973 – 1975

Kučera Jiří, 1973- 1993

Kratochvílová/Moravcová Eva, 1974 – 1988

Bláhová/Gregorová Ivona, 1975 – 1988

Koten Miloslav, 1976 – 1977, zástup za MD

Janáková/Špetlová Věra, 1977 – 2016

Hajná Marie, 1977 – 1978

Sosnová Stanislava, 1978 – 1979

Kopicová/Janoušková Hana, 1978 – 1984

Pojezná Zdenka, 1978 – 1979 (důchodce)

Hoda Václav (důchodce)

Bendová Zdena, 1978 – 1979, zástup za MD

Kučerová Jitka, 1979 – 1981

Drahokoupil Vladimír, 1979 – 1981

Strnad Václav, 1979 - 1992

Turková Anděla, 1979 – 1982 (důchodce)

Freslová/Nápravníková Jiřina, 1981 – 1994

Šlechtová Dana, 1982 – 1984

Kostková Miluše, 1982 – 1983

Šlemarová Dana, 1982 – 1984

Vincencová Marie, 1982 – 1984

Kostková Zdena, 1984 – 1985

Strnadová Irena, 1984 –

Poláková Hana, 1984 – 

Horká Věra, 1985 – 1990

Petroušková Marie, 1987 – 1988 (důchodce)

Meišnerová Lenka, 1987 – 1988

Dolejšová Marie, 1988 – 

Fučík Vladimír, 1990 – 1993

Vaněčková Hana, 1992 – 

Vaněček Petr, 1992 – 1997

Houčková/Skořepová Irena, 1993 – 1994

Jeřábková Jana, 1994 – 1995

Bártlová Ivana, 1994 – 1996

Pospíšilová Jarmila, 1994 – 2002

Mach Martin, 1995 – 1998

Wasserbauer Petr, 1996 – 2000

Nováková Dana, 1996 – 

Dvořáková Marie, 1998 – 2000 (důchodce)

Hlináková Kateřina, 1999 – 2004

Šímová Alena, 1999 – 2000 (důchodce)

Svoboda Petr, 2000 – 2008

Prokopová Marie, 2000 – 2006

Poláková/Radilová Monika, 2002 – 2004, 2015 – 

Vejvodová Marie, 2003 – 2006 (důchodce)

Jarošová Jana, 2003 – 

Trnková/Chybová Ludmila, 2004 –

Cihlář Jaromír, 2004 – 

Vojna Ladislav, 2005 – 2006 (důchodce)

Dolejš Jaromír, 2005 – 2006

Neradová Iveta, 2007 – 2015

Líbl Michael, 2007 – 2008

Bártlová Dana, 2008 – 

Kaňková Hana, 2014 – 2016

Vaněčková/ Havelková Hana, 2015 – 

Bártová Barbora, 2016 –

Kumžáková Hana, 2016 –

Horáková/Sikesová Pavla, 2016 –

Holasová Lenka, 2016 –

Vedoucí pracovníci

Ředitel:                       Zavadil Alois, do r. 1977

Zástupce ředitele:       Šimůnková Anna, do r. 1974

                                    Procházková Alena, 1974 – 1977

Ředitel:                       Procházková Alena, 1977 – 1990

Zástupce ředitele:       Zavadilová Božena, 1977 – 1989

                                    Strnad Václav, 1989 – 1990

Ředitel:                       Kučera Jiří, 1990 – 1993

Zástupce ředitele:       Strnad Václav, 1990 – 1992

         Dolejšová Marie, 1992 – 1993

Ředitel:                       Dolejšová Marie, 1993 – 2016

Zástupce ředitele:       Špetlová Věra, 1993 – 2004          

                                    bez zástupce – od r. 2004

Ředitel:                       Cihlář Jaromír, od září 2016

Zaměstnanci školní jídelny

Provozní zaměstnanci

                                                                                                                                    Zpracovala Marie Dolejšová při příležitosti 50. výročí otevření nové školy v Želivě.